Války, nepokoje a morové epidemie často způsobovaly, že se Moravské zemské sněmy nemohly konat v hlavních městech v Brně či Olomouci. V roce 1215 byl právě z těchto důvodů takový sněm šlechty, představitelů církve, rytířů a vladyků svolán králem Přemyslem Otakarem I. na znojemský hrad. Král nařídil, aby se starý hrad, který unikl za Vladislava II. zničení, od základů přebudoval. Na tomto strategickém vojenském i obchodním místě vzniklo město sloučením několika osad se dvěma kostely sv. Mikuláše a sv. Michala.
Král Otakar I. požádal opata kláštera v Louce Floriána, aby mu vyměnil některá území ležící v blízkosti hradu a jež náležela klášteru. Byly to především vesnice Kulchov (Coulchov nebo Kulichov ?), Bala, Újezdec, Uherčice. A právě za vesnice Kulchov a Újezdec vyměnil král louckému klášteru kostel v Prosiměřicích včetně fary a veškerého příslušenství i s patronátním právem.
Na území výše zmíněných vesnic vzniklo město Znojmo a znojemský hrad se stal střediskem politické správy kraje. Výměnná smlouva byla formou královské listiny podepsána ve Znojmě dne 19. září 1226.
Vzhledem k tomu, že toto je první doposud známá písemná zmínka o Prosiměřicích a je velmi úzce spojena se založením královského města Znojma, podívejme se, kdo byli svědkové této historické události. Za církevní staru to byli: olomoucký biskup Robert, opat benediktinského kláštera v Třebíči Zvěst, litoměřický probošt Heřman a Vibert, probošt na Hradišti. Za dvorskou královskou kancelář kasteláni a dvořané: Oto z Donína, Bohuslav z Vranova, Vrš ze Znojma, Poměn, Hartlíb, Bohuš, Vilém číšník s bratry, Vok a Ondřej - synové Beneše z Benešova, Octoj s bratrem, Vlk, Oldřich lučištník, Theodor z Bítova, Stonař komorník, Teodorich vladař. Úředníky dvorské kanceláře zastupovali: magister Zdislav a magister Štěpán. Ostatní byli patrně měšťané Zdeslav a Lamberet.
Zakládací listina je uložena v Moravském zemském archivu v Brně (fond č. 57 Premonstráti 1226 19. září Znojmo, sign. 44) a její faksimile z roku 1995 je v expozici na znojemském hradě.
Darovací výměnu potvrdil klášteru v Louce papež Řehoř dne 2. července 1241 a olomoucký biskup Konrad 30. dubna 1243. Je pochopitelně jisté, že Prosiměřice jsou starší, když už tu stál v roce 1226 kostel s farou atd., ale doposud žádné starší písemné doložení zatím není.
Formálně jsou tedy Prosiměřice stejně staré jako královské město Znojmo - mají stejně starý, společný "křestní list".
